Oko do vesmíru

Vesmír je nekonečný a je v něm nekonečně mnoho zajímavých věcí...

Jupiter

Jupiter je první z tzv. vnějších planet a zároveň největší a nejhmotnější planeta Sluneční soustavy. Je téměř 318x větší a průměr má 11x větší než naše Země. Je složen převážně z plynů, jejichž chemické složení je podobné Slunci. Rychlá rotace Jupitera (s periodou 10 hodin) způsobuje vydouvání rovníkových vrstev a vznik pestře zbarvených pásů. Největším útvarem, který můžeme pozorovat ve svrchní části atmosféry planety, je Velká rudá skvrny, obří vír ještě větší, než jsou dva průměry naší Země. Tato obrovská anticyklóna byla poprvé pozorována před více než 300 lety. Její stálosti napomáhá i fakt, že planeta nemá pevný povrch, který by bouři oslabil.

Kolem malého kamenného jádra je oceán kapalného vodíku. Jeho vnitřní část má díky velkému tlaku odtrhány elektrony z atomárních obalů a vykazuje kovové vlastnosti (tzv. kapalný vodík). Vnější část oceánu je tvořena stlačeným molekulárním vodíkem a tvoří vlastní povrch planety. Atmosféra obsahuje kromě vodíku a helia také metan, amoniak a vodní páry. Teplota pod oblaky směrem ke středu roste. Na vrcholcích mraků je -160°C, o 60 km hlouběji je přibližně stejná teplota jako na Zemi, ještě kousek hlouběji je teplota na bodu varu vody. Proudy tekoucí v nitru (v kovovém vodíku) vytvářejí kolem Jupitera silné magnetické pole. Toto pole je zodpovědné za pozorované polární záře Birkelandovými proudy tekoucími podél magnetických silokřivek. Tepelná bilance Jupitera vydává asi o 60% více tepelné energie, než přijímá ze slunečního záření. Předpokládá se, že tato energie ochází ze tří zdrojů: teplo z doby vzniku Jupitera, energie uvolňovaná pomalým smršťováním planety a energie velmi slabě probíhajících termonukleárních reakcí. Jupiter má tři slabé prstence, objevené sondou Voyager 1. Soustavy prstenců pozorujeme u všech obřích planet. Jsou složeny z velmi malých, pracových částic.

V roce 1992 roztrhla gravitace Jupitera kometu Shoemaker-Levy 9 na více jak 21 kusů, které se za dva roky srazily s Jupiterem a nastalo jedno z největších vesmírných představení ve 20.století. Kdyby se tyto úlomky srazily se Zemí, náraz by byl tak silný, že by celé lidstvo zahynulo a na Zemi by nastala arktická zima.  

Posledni komentare
09.10.2007 18:55:22: tisksmiley${1}
Základní data o Jupiteru

  Hmotnost

1,9×1027 kg

Průměr

143 760 km

Hustota

1310 kg m−3

Povrchová teplota

− 160°C (svrchní  
oblačná vrstva) 

Doba otočení kolem osy

9 hodin 55 minut

Doba oběhu kolem Slunce

11,86 roku

Průměrná vzdálenost od Slunce

778 mil. km

Průměrná oběžná rychlost

13 km/s

Albedo

0,73

Počet měsíců

přes 60

K Jupiteru bylo vysláno celkem 5 sond. První byla dvojice Pioneer. Nejslavnější se stala dvojice Voyager, která získala podrobné informace o planetě. V současné době je u planety sonda Galileo, která zkoumá zejména Jupiterovy měsíce. Na svou šestiletou cestu byla vypuštěna v roce 1989. 

1610 - Galileo pozoruje Jupiter a jeho měsíce dalekohledem

1675 - První přesná měření rychlosti světla pomocí určování času zákrytů Jupiterových měsíců (O.Roemer)

1955 - Objev rádiových vln z Jupiteru

1973 - Průlet sond Pioneer

1979 - Průzkum planety sondami Voyager; zjištěna rotace Velké rudé skvrny; objevy dalších Jupiterových prstenů a polární záře

1994 - Srážka komety SL9 s Jupiterem

1995 - Od tohoto roku probíhá podrobný průzkum měsíců sondou Galileo

2000-2003 - 30 nových měsíců z Havajských ostrovů

Jupiter se svými mnoha měsíci se podobá jakési "Sluneční soustavě" v malém. Kolem Jupitera krouží přes 60 měsíců, z nichž čtyři největší objevil Galileo Galilei. Ganymedes je Jupiterovým největším měsícem. Jeho jádro z tvrdých hornin pokrývá tlustá vrstva ledu. O něco menší Callisto je silně pokrytý krátery. Nejsvětlejším Jupiterovým satelitem je Europa, jejíž 100 km tlustý ledový obal dobře odráží sluneční svit. Velmi nápadné červenožluté zbarvení má měsíc Io. Toto zbarvení způsobuje síra, vyvrhovaná z nitra sopek 200 km nad povrch měsíce. Vyvrhovaná ionizovaná síra vytváří kolem Jupitera tzv. plazmový torus. V něm se uzavírá část Birkelandových proudů tekoucích podél silokřivek planety a zpětně ohřívá měsíc Io. Vulkanická síla na Io je tak způsobena kombinovaným ohřevem gravitačními slapovými silami mateřské planety a elektromagnetickým ohřevem Birkelandovými proudy.

V letech 1999-2003 bylo objeveno několik desítek nových měsíců 3,6 metrovým dalekohledem na Havajských ostrovech (CCD 12000x12000 pixlů, David Jewitt ad.). Jde o kilometrová skaliska.

Jupiterovy měsíce (30.4.2003)

 

Jméno

Průměr

Vzdálenost

 1

Metis (1979)

40 km

128 000 km

 2

Adrastea (1979)

26×16 km

129 000 km

 3

Amalthea (1892)

262×134 km

181 300 km

 4

Thebe (1979)

110×90 km

222 000 km

 5

Io (1610)

3 630 km

422 000 km

 6

Europa (1610)

3 126 km

661 000 km

 7

Ganymedes (1610)

5 276 km

1 070 000 km

 8

Callisto (1610)

4 800 km

1 883 000 km

 9

Themisto (2000)

8 km

7 507 000 km

10

S/2003 J6 (2003)

4 km

10 973 000 km

11

Leda (1974)

10 km

11 094 000 km

12

Himalia (1904)

170 km

11 480 000 km

13

Lysithea (1938)

24 km

11 720 000 km

14

Elara (1905)

80 km

11 737 000 km

15

S/2000 J11 (2000)

4 km

12 555 000 km

16

S/2003 J20 (2003)

3 km

17 100 000 km

17

S/2003 J3 (2003)

2 km

18 340 000 km

18

S/2003 J12 (2003)

1 km

19 002 000 km

19

S/2001 J10 (2001)

2 km

19 394 000 km

20

S/2003 J18 (2003)

2 km

20 700 000 km

21

S/2003 J16 (2003)

2 km

21 000 000 km

22

S/2001 J7 (2001)

3 km

21 017 000 km

23

Harpalyke (2000)

4 km

21 105 000 km

24

Praxidike (2000)

7 km

21 147 000 km

25

S/2001 J9 (2001)

2 km

21 168 000 km

26

Ananke (1951)

20 km

21 200 000 km

27

S/2001 J3 (2001)

4 km

21 252 000 km

28

Iocaste (2000)

5 km

20 269 000 km

29

S/2001 J2 (2001)

4 km

21 312 000 km

30

S/2003 J15 (2003)

2 km

22 000 000 km

31

S/2003 J17 (2003)

2 km

22 000 000 km

32

S/2003 J11 (2003)

2 km

22 395 000 km

33

S/2003 J9 (2003)

1 km

22 492 000 km

34

Carme (1938)

30 km

22 600 000 km

35

S/2003 J19 (2003)

2 km

22 800 000 km

36

S/2001 J6 (2001)

2 km

23 029 000 km

37

S/2002 J1 (2002)

3 km

23 064 000 km

38

S/2001 J8 (2001)

2 km

23 124 000 km

39

Chaldene (2000)

4 km

23 179 000 km

40

Isonoe (2000)

4 km

23 217 000 km

41

S/2001 J4 (2001)

3 km

23 219 000 km

42

S/2003 J4 (2003)

2 km

23 257 000 km

43

Erinome (2000)

3 km

23 279 000 km

44

Taygete (2000)

5 km

23 360 000 km

45

Pasiphae (1908)

36 km

23 500 000 km

46

S/2001 J11 (2001)

3 km

23 547 000 km

47

Kalyke (2000)

5 km

23 583 000 km

48

Sinope (1914)

28 km

23 701 000 km

49

Magaclite (2000)

5 km

23 806 000 km

50

S/2003 J7 (2003)

4 km

23 808 000 km

51

S/2001 J5 (2001)

2 km

23 808 000 km

52

S/2003 J13 (2003)

2 km

24 000 000 km

53

S/2003 J5 (2003)

4 km

24 084 000 km

54

S/2001 J1 (2001)

4 km

24 122 000 km

55

Callirhoe (1999)

10 km

24 200 000 km

56

S/2003 J10 (2003)

2 km

24 250 000 km

57

S/2003 J8 (2003)

3 km

24 514 000 km

58

S/2003 J1 (2003)

4 km

24 557 000 km

59

S/2003 J14 (2003)

2 km

25 000 000 km

60

S/2003 J2 (2003)

2 km

28 570 000 km

 
Těším se na další návštěvu... ;-)