Oko do vesmíru

Vesmír je nekonečný a je v něm nekonečně mnoho zajímavých věcí...

Jupiter

Jupiter

Jupiter je první z tzv. vnějších planet a zároveň největší a nejhmotnější planeta Sluneční soustavy. Je téměř 318x větší a průměr má 11x větší než naše Země. Je složen převážně z plynů, jejichž chemické složení je podobné Slunci. Rychlá rotace Jupitera (s periodou 10 hodin) způsobuje vydouvání rovníkových vrstev a vznik pestře zbarvených pásů. Největším útvarem, který můžeme pozorovat ve svrchní části atmosféry planety, je Velká rudá skvrny, obří vír ještě větší, než jsou dva průměry naší Země. Tato obrovská anticyklóna byla poprvé pozorována před více než 300 lety. Její stálosti napomáhá i fakt, že planeta nemá pevný povrch, který by bouři oslabil.

Kolem malého kamenného jádra je oceán kapalného vodíku. Jeho vnitřní část má díky velkému tlaku odtrhány elektrony z atomárních obalů a vykazuje kovové vlastnosti (tzv. kapalný vodík). Vnější část oceánu je tvořena stlačeným molekulárním vodíkem a tvoří vlastní povrch planety. Atmosféra obsahuje kromě vodíku a helia také metan, amoniak a vodní páry. Teplota pod oblaky směrem ke středu roste. Na vrcholcích mraků je -160°C, o 60 km hlouběji je přibližně stejná teplota jako na Zemi, ještě kousek hlouběji je teplota na bodu varu vody. Proudy tekoucí v nitru (v kovovém vodíku) vytvářejí kolem Jupitera silné magnetické pole. Toto pole je zodpovědné za pozorované polární záře Birkelandovými proudy tekoucími podél magnetických silokřivek. Tepelná bilance Jupitera vydává asi o 60% více tepelné energie, než přijímá ze slunečního záření. Předpokládá se, že tato energie ochází ze tří zdrojů: teplo z doby vzniku Jupitera, energie uvolňovaná pomalým smršťováním planety a energie velmi slabě probíhajících termonukleárních reakcí. Jupiter má tři slabé prstence, objevené sondou Voyager 1. Soustavy prstenců pozorujeme u všech obřích planet. Jsou složeny z velmi malých, pracových částic.

V roce 1992 roztrhla gravitace Jupitera kometu Shoemaker-Levy 9 na více jak 21 kusů, které se za dva roky srazily s Jupiterem a nastalo jedno z největších vesmírných představení ve 20.století. Kdyby se tyto úlomky srazily se Zemí, náraz by byl tak silný, že by celé lidstvo zahynulo a na Zemi by nastala arktická zima.  

Poslední komentáře
09.10.2007 18:55:22: tisksmiley${1}
 
Těším se na další návštěvu... ;-)