Oko do vesmíru

Vesmír je nekonečný a je v něm nekonečně mnoho zajímavých věcí...

Merkur

Merkur je planeta nejbližší Slunci a po Plutu druhá nejmenší ve Sluneční soustavě. Je to skalnatá planeta posetá krátery stejně jako náš Měsíc. Má jen velmi řídkou atmosféru, tvořenou hlavně sodíkem, se stopami vodíku a helia, ale dá se říct, že je téměř bez atmosféry. Slunce se na Merkuru jeví 2,5x větší než ze Země, ale obloha zůstává přesto dále černá díky tomu, že amosféra nezpůsobuje žádný rozptyl světla. Vzhledem k pomalé rotaci Merkuru kolem vlastní osy trvá den na Merkuru dvakrát déle než oběh Slunce. Merkur se otočí kolem vlastní osy jednou za 59 našich dní. Jeho doba oběhu kolem Slunce trvá 88 dní. Tento poměr způsobuje, že od jednoho svítání na Merkuru ke druhému uplynou dva Merkurovy roky (176 našich dní). Jde o příklad vázané rotace (spinorbitální interakce) způsobené slapovými silami. Dráha Merkuru kolem Slunce je protáhlá elipsa, jejíž stáčení v minulém století vysvětlovali astronomové existencí jiné planety. V roce 1916 vysvětlila stáčení dráhy Merkuru Einsteinova teorie relativity.

Povrch Merkuru je velmi starý a pokrytý krátery. Obsahuje prohlubně vytvořené mnohonásobnými dopady a mnoho lávových toků. Velikost kráterů se pohybuje od 100 metrů (nejmenší rozlišitelný útvar na snímcích sondy Mariner 10) až do 1 300km. Největší z nich, pánev Caloris, má průměr 1250 km. Mají různé stupně zachování původního tvaru. Některé krátery jsou mladé s ostrými hranami a jasnými paprsky, které z nich vyčnívají. Merkurovy oválné, prachem pokryté kopce jsou nahlodávány erozivní činností dopadajících meteoritů, kterými je povrch neustále bombardován. Stěny geologických zlomů a rozsedlin povstávají na výšku několika kilometrů a táhnou se v délce stovek kilometrů. Teplotní rozdíly na Merkuru jsou největší v celé Sluneční soustavě, od 90 K (-180°C) na straně odvrácené od Slunce, až po 700 K (asi 430°C) na straně vystavené slunečním paprskům. Merkur je na obloze velmi těžké spatřit, neboť vychází a zapádá blízko Slunce.

Základní data o Merkuru

Hmotnost

3,3×1023 kg

Průměr

4870 km

Hustota

5430 kg×m−3

Povrchová teplota

−180°C až 430°C

Doba otočení kolem osy

58,65 dne

Doba oběhu kolem Slunce

88 pozem. dní

Průměrná vzdálenost od Slunce

58 mil. km

Excentricita

0,21

Inklinace

Počet měsíců

0

K Merkuru se přiblížila pouze jedna meziplanetární sonda, Mariner 10. Sonda byla vypuštěna 3. listopadu 1973. Proletěla okolo planety 29. března 1974 ve vzdálenosti pouhých 705 kilometrů od povrchu. 21. září 1974 proletěla sonda kolem Merkuru podruhé a 16. března 1975 potřetí. Během těchto návštěv pořídila 2700 snímků, pokrývajících pouze 45% povrch planety. Povrch je tedy zmapován pouze z části. V roce 1991 vědci z Caltechu zachytili odražené rádiové vlny od povrch a našli neobvykle jasný odraz na severním pólu. Zřejmé zjasnění u severního pólu mohlo být vysvětleno například právě ledem na povrchu nebo pod ním. Protože osa rotace je téměř kolmá k jeho rovině oběhu, ze severního pólu je vidět Slunce vždy právě na obzoru. Vnitřky kráterů proto nikdy nebyly vystaveny Slunci a vědci se domnívají, že tam teplota nestoupá nad -161°C. Tyto mrazivé teploty mohly zachytit vodu vypařující se z planety nebo z ledů přinesených k planetě kometárními dopady.

1631 - Astronomové poprvé pozorují přechod Merkuru přes sluneční kotouč

1965 - Radar stanovil dobu otočení Merkuru na 58,65 dne

1974 - Kosmická sonda Mariner 10 pořizuje první fotografie povrchu

1985 - Zjištění sodíku v atmosféře

Posledni komentare
20.03.2008 10:05:18: http://space.napady.net http://space.napady.net http://space.napady.net http://space.napady.net ...
 
Těším se na další návštěvu... ;-)